středa 20. prosince 2017

Betlém v džungli

Betlém v džungli

Hledali jsme Ježíše... A zjevil se nám v džungli. Nepřehledná, neprostupná, zdánlivě chaotická a nebezpečná je džungle dnešních dnů. I přesto skrývá tajemství. Malou útulnou jeskyň pod vodopádem. Vedou k ní sotva viditelné pěšiny vyšlapané bosýma nohama. Zpráva o vzácném hostu, který se v jeskyni ukrývá, se šíří pralesem. Opice vřeští ve větvích stromů, houpou se na liánách a dárky nesou na hlavě. Víra domorodců je tak velká, že již přináší také nosítka se svými nemocnými. Věří v uzdravení. V dítěti právě narozeném vidí velkého proroka, kněze a krále. Slyšíte to praskání větví? To přijíždí mudrcové z východu na slonovi a klestí si cestu houštím keřového patra. Nad stromy se vznáší barevní papoušci. Gloria in excelsis Deo! Sláva na výsostech... A v džungli obzvlášť! Amen.









Na vysvětlenou: Poslední roky malujeme vždy na konci adventu velký rodinný betlém. Jednotlivé postavičky, hvězdičky, andílky atd. poté rozstříháme a přikládáme k vánočním přáním pro naše přátele. Letošní motiv byla džungle. Užili jsme si to :-) Požehnané Vánoce vám všem.


pátek 15. prosince 2017

Já do lesa nepojedu...

Já do lesa nepojedu...

Už několik dní nám tu pěkně fouká. Když jsem se vracel domů z práce, šel jsem zkratkou přes les. Těch suchých větví popadaných na zemi! To tu nemůžu jen tak nechat :-) Vzal jsem Jáju, Damíka, vozík, sekeru a vyrazili jsme. Bylo už navečer. Rychle se stmívalo. Kluci tahali větve. Už jsem chtěl jet. Ale Damík pořád nosil a nosil... A ještě jeden klacíček... Nakonec nás tma přepadla úplně, tak jsem naložil Damíka na vozík a vyrazili jsme za světýlkem k chaloupce. Po několika krocích vidím, že Damíkovi padá hlavička. Čepička mu téměř brousí o kolo... "Damíku, nespi!" Pozdě :-)



čtvrtek 14. prosince 2017

Adventní kalendář naopak

Adventní kalendář naopak

Letošní adventní kalendář je zcela jiný, než byly ty předchozí. Funguje totiž opačně! Adventní kalendář vždy láká děti na nějaké překvápko, těší se na nový den a novou dobrotu. Zároveň pomyslně ukrajují dny do Vánoc. Tentokrát jsme dětem navrhli, že nebudou dostávat, ale budou sami obdarovávat. Děti (kupodivu) souhlasily.


Rozměnil jsem dostatečné množství desetikorun a dali jsme je do malého košíku. Každý den po večerní modlitbě mohou děti vzít minci a vložit ji do jedné z kapsiček, které Barunka ušila a připevnila na provázky. Protože jsme ušetřili za dobrotu, kterou by jinak v adventním kalendáři našli, můžeme peníze použít i jinak - a na konec adventu poslat těm, kdo opravdu potřebují.


Kapsičky se postupně plní, kalendář se převažuje chvíli na jednu stranu, chvíli na druhou - podle toho, kde je zrovna více drobných. Často děti přinesou i vlastní peněženku a doplní do pytlíčku ještě něco navíc. Už se těším, až to na Štědrý den spočítáme :-) PS: Aspoň v neděli jsou dobroty :-)