Velikonoční radosti

Velikonoční radosti

Doba postní utekla zase nějak moc rychle a velikonoce stejně tak... S kluky jsme před chvílí vymysleli kostýmy a píseň na zítřejší pomlázku, Barunka ještě balí perníková vajíčka pro koledníky a já procházím fotky.

Někdy nejsou životní podmínky úplně podle našich představ,

ale hlavní je, že se máme o koho opřít :-)

Na zelený čtvrtek jsme si našli chvilku a vydali se opět na naše oblíbené velikonoční stromy. Tradice je tradice, takže nesmí chybět ani společné foto na louce. Po večerní bohoslužbě jsme si ještě vzájemně myli nohy a udělali si stylovou večeři.

Teď se dívám, že se přidal i Mikeš. Ještě ovce, myši a rybičky a jsme kompletní :-)

Jak by dnes asi vypadala Červená Karkulka? :-)

Tobi, prosím tě, zastav se, ať tě můžu vyfotit...

Kdyby na mě hajný přišel, la la la :-) 

A co to neseš v košíčku, holčičko? Bylinky do večerního salátu, mňam!

Bezinková šťáva místo vína, hořké i sladké byliny, nekvašené placky...

Pampelišky a vlaštovičník ve váze - trhaly děti u kostela - pro maminku :-)

Na Velký pátek mě brácha vytáhl na noční křížovou cestu na Maria Hilf. Už dlouho jsem nebyl... Ta velikonoční bývá vždycky silně obsazená, do toho autobus Poláků :-) Ale má to sílu... Cesta do kopce, noční les, kamenné mohyly čtrnácti zastavení, jen svíčky a baterky - a vpředu ten svítící kříž! Jdete-li blízko něj, svítí vám na cestu. Ztratíte-li se v davu někde vzadu v průvodu, pak ho vidíte daleko před sebou jako cíl, k němuž směřujete a který následujete. Střídáme se v nesení kříže. Petr hledá čtenáře jednotlivých zastavení. Krouží kolem známých lidí a ptá se... Mladších poutníků slovy: "Mohl bys přečíst další zastavení?" Starších poutníků: "Máš brýle?" Přemýšlím, že bych měl jezdit častěji. Noční křížová cesta je každý první pátek v měsíci.

Na Bílou sobotu Barunka nazdobila náš kostel (krása!). Na večerní obřady jsme se vydali už jen ministranti a Ráchel. Ta mše, to je dějový vrchol církevního roku :-) Úplně miluji ten oheň, tu modlitbu při žehnání paškálu... "Kristus včera i dnes, začátek i konec, alfa i omega, Kristus je Pán všech věků, on vládne dějinám, jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků. Amen." A ta skutečnost, že stejné obřady probíhají v ten den po celém světě! Jestli máte chvilku, pusťte si slavení Velikonoc v Keni, jak to natočil kamarád Martin (zapněte si titulky - CC)

"Ať slavné Kristovo vzkříšení... 

...naši tmu ve světlo promění!"

Pečeme perníčky... Kuk!

A koledníci můžou přijít :-)

Ježíš se po svém vzkříšení zjevuje prvně ženám... Měly odvahu přijít k hrobu, zatímco chlapi apoštolové byli ustrašení za zamčenými dveřmi. Děkuji tímto své milované ženě za to, že je právě taková, jaká je :-)

Tobiášův sen

Tobiášův sen aneb Co vznikne, když zkřížíte banjo a ukulele

   Dnes už to víme. Vezmete-li samičku od banja a samečka od ukulele, dopřejete jim chvilku o samotě a počkáte nějakou dobu, zázrak života na sebe nenechá dlouho čekat. Ejhle, je tu banjolele! Ještě před pár týdny by mě vůbec nenapadlo, že něco takového může existovat, ale hezky postupně...

   Když jsme se na konci první třídy zeptali Tobiáše, na jaký hudební nástroj by rád hrál, měl jasnou vizi: "Banjo!" "Oukej, a nechceš si to ještě rozmyslet?" "Ne!" Takže jak postupovat? Zapsali jsme ho do hry na kytaru a čekali, že ho to přejde - vždyť kytara má taky struny, ne? Omyl byl pravdou. Nepřešlo. Naopak. Jeho vize stále sílila a sílila... Blížily se Tobíkovy deváté narozeniny. "Tobi, co by sis přál k narozeninám?" Hned po vyslovení otázky mi došlo, že je spíše otázkou řečnickou. Takže si i sám odpovím: "Jasně, banjo..."

   Začal kolotoč surfování, googlení, dotazování a shánění. Tímto děkujeme všem, kdo se do této akce zapojili :-) Nakonec se ukázalo, že pro devítiletého kluka by bylo klasické banjo příliš velké a těžké, proto jsme zvolili variantu banjo-ukulele neboli banjolele.

Narozeninová oslava

   Nadešel den oslav. Pro zpoždění v dodávce hudebního nástroje jsme museli oslavu všech březňáků v naší rodině odložit až na dnešek. Tobík měl ještě jedno přání. Když narozky s banjem, tak jedině v mexickém stylu! Oukej podruhé. Tématické narozeniny děláváme často, takže proč ne mexické :-)

Holky se oblékly podle tradiční mexické módy, kluci podle toho, co zrovna někde našli. Jen ten mexický klobouk je půjčený od jedné studentky - v klipu čas cca 1:40 - díky, Kačko :-)

Dášenka v barvách mexické vlajky, Otík jako pravý Mexikánec s kobercovým pončem :-)

Jsem hrdý Mexičan! Už mi chybí jen tortilla, tequila a... BANJO!!!

¨

Banjo dortové = maskovací akce, protože: 

"Víš, Tobi, pro jistotu - kdyby se stalo, že jsme to pravé nesehnali."

    K tomuto sladkému banju se váže malý příběh vhodný na přednášku o komunikaci. Při mé čtvrteční návštěvě země nákupů (Kauf und Land, ja?) jsem měl na seznamu mimo jiné: "A ještě 4 nějaká malá lízátka na ladící kolíčky na banjo." Jasné jak facka, ne? Barunka chce na to PRAVÉ banjo přilepit izolepou nějaká lízátka na ladící kolíčky - asi milá pozornost navíc pro malého banjistu. Oukej potřetí... Jaká by tak byla vhodná? No jasně! Takové ty píšťalky s tou vytahovací tyčinkou, kterou se může měnit výška tónu. Když hudební narozeniny, tak tohle je jasná volba!

     Včera večer otevírám ledničku a co tam nevidím? Nějaký kulatý marcipánový dort s nápisem a v přihrádce pod ním hranatý útvar - něco jako bebe řezy, ale obalené v marcipánu. "Asi jí zbylo těsto, tak nevěděla, co s tím. Ale to se sní," říkám si a těším se na tu lahodnou chuť obou dortíků.

    Dnes před oslavou vidím Barunku, jak hledá nějakou velkou desku, na kterou by mohla položit dort. Nechápu, proč nepoužije tác, jako obvykle, ale naštěstí byla po ruce nějaká police. Měl jsem ji před půl rokem přidělat do kuchyňské linky, ale sama prozíravost mě tehdy zastavila! Na co bychom dnes TO DORTOVÉ BANJO dali, že? :-) Konečně mi to došlo! "A ještě 4 nějaká malá lízátka na ladící kolíčky na banjo." Takže Barunčina představa o nějakých malých, stylových, čokoládových kolíčcích na dortovém banju vzala za své... Ostře červené válečky, do kterých se ještě k tomu dá písknout, to je panečku něco :-)

Hlavně, že je radost. Krásné banjo. Mňam!

Samozřejmě, že nakonec došlo i na to opravdické banjolele.
Úplně vidím, jak tam izolepou připevňuji ta píšťalková lízátka :-)

Vzájemně jsme si poblahopřáli...

... a popředávali dárečky.

   Tobiášek už nepustil banjo z ruky. (Počkat, kde je nástroj zrovna teď? Dívám se a nikde není... Asi ho má u postele...) Brnkal si a prozpěvoval, pózoval mi před foťákem... Na internetu si našel pár akordů, vybrnkal několik skladeb, které hrává na kytaru a nakonec přišel s tím, že složil vlastní píseň :-)

Nefalšovaná mexická krajina...

První hraní

Jako obvykle, přidávám i dnes krátká videa. Něco prostě nelze popsat pouhými slovy. Zde je video první - Tobiášovo kouzelné pončo... Ozývá se z něj zvuk líbezný...

V druhém klipu hraje Tobík zmíněnou píseň, kterou sám složil. Nazval ji Všechno má svůj konec, ale taky začátek... Když věříš, že skonáš a půjdeš do ráje. Zlému nikdy nepodléhej, bližnímu pomáhej...

V posledním dnešním příspěvku je vidět, jak Tobíkova popularita stoupá. Jeho nová píseň je jako raketa a nedočkaví fanoušci již začali přelézat bezpečnostní hrazení... Děkujeme za krásný den!